Festiválek Nechanice 2023

Po delší covidové pauze se K dur vydal na Nechanický Festiválek, jehož atmosféra a přijetí jsou vždy vřelé. Zakladatel Mgr. Petr Semerák je opravdovou duší této milé akce a rovněž dirigentem ženského komorního sboru CANTUS FEMINAE. Jejich pozvání jsme letos v květnu přijali již počtvrté.

Jak ale takový den na festivalu vypadá? V pátek odpoledne vyjedou auta plná zpěváků, hudebních nástrojů, not, sborového i sportovního oblečení, spacáků a proviantu. Večer v kempu překonáváme únavu a navazujeme kontakt se sborem, který přicestoval z Prahy. Je z toho prima večírek, ale nic se nesmí přehánět, čeká nás náročný den.

Ráno vstáváme do slunečného rána, naštěstí jsme se v noci nenastydli! Hlasová indispozice dnes není to, co bychom si přáli. Našim úkolem je vystrojit se do sborového oblečení, nezapomenout na všechny doplňky, správné boty, vylaďujeme své outfity a účesy, seřazujeme noty. Dopoledne objevujeme na nechanickém náměstí báječnou vinárničku, dl vynikajícího vína za 10Kč, no to se nám snad jenom zdá! Jsme příjemně naladěni douškem toho kouzelného moku.

V rozkvetlém parčíku se schází všechny zúčastněné sbory, letos je jich dvanáct. Vzájemně se okukujeme a netrvá dlouho, pan Semerák všechny vítá a odstartuje tak zvanou "cirkulaci". Sbory jsou seřazeny v kruhu a postupně se posunují na místo, kde se nachází maličké schůdky. Odtud zazní úvodní píseň, která je jakousi uvítací ochutnávkou, či zdravicí. Program je pestrý, nejhezčí ale je, jak se vzájemně všichni podporují, vnímáme radost a energii ze společného zpívání.

Poté se sbory rozjíždějí do okolních kostelíků, kde probíhají koncerty pro veřejnost. K dur se přesouvá do kostela Nanebevzetí Panny Marie přímo v Nechanicích. Probíhají zkoušky, narůstá zdravá tréma a pak přichází okamžik, kdy jsou na místě diváci. Jde o to okamžik maximálního soustředění a slavnostní nálady. Stojí před námi náš dirigent, visíme na jeho rukou, které sjednocují naše hlasy a vedou je ke společnému zvuku. Tentokrát divákům přinášíme pět poměrně náročných duchovních skladeb. Jsme vděčni, když zaznívá vřelý potlesk. Dostaví se pocit uvolnění, úsměv, a my si se sladkou úlevou uvědomujeme, že jsme snad naše domovské město Kuřim reprezentovali se ctí.

Za odměnu si dopřáváme vynikající svíčkovou v místní skvělé restauraci. Někteří, vyčerpáni příjemně dosavadními zážitky a výkony, se nabíjejí také božským větrníkem. Zároveň je před námi ještě další, poslední úkol – účast na závěrečném galakoncertu, kde se všechny sbory opět sejdou. K dur vystupuje jako poslední, cítíme zodpovědnost, vždyť před námi už všichni ukázali to nejlepší, co umí. Uzavíráme tedy koncert symbolicky slovy This is the end… tedy písní Skyfall. Úplný konec to naštěstí není, protože celým sálem nakonec zazní ještě optimistická Musica, jejímž autorem je sám pořadatel pan Petr Semerák. Když se v tu chvíli všech dvě stě hlasů propojí v jeden, máme všichni po těle husí kůži.

Večer si všichni užíváme uvolněnou atmosféru, kdy po výborném občerstvení sdílíme s ostatními členy sborových nadšenců své zkušenosti, nápady, postřehy, dojmy, navazujeme přátelství, probíhá výměna not a také zpěvu je tu opět víc než dost. Letos to zase bylo moc fajn. A naplněni těmito krásnými pocity se rozjíždíme na své ubytovny nebo domů. Tak zase někdy, nechanický Festiválku!

Podívejte se na naše videa: